Výživový poradce z Prahy, který pracuje online po celém Česku

Většina lidí, kteří hledají výživového poradce v Praze, hledá dvě různé věci. Buď někoho, ke komu se dá zajít, sednout si, nechat se změřit a odejít s papírem. Nebo prostě někoho blízkého, protože se to zdá spolehlivější než člověk odněkud z internetu.

To první u jídelníčku nenajdeš a nebudu předstírat opak. Nemám poradnu, do které se objednáš na InBody a hodinové měření. Jídelníčky stavím online. Pokud chceš trénovat osobně ve fitku, mám k tomu samostatnou stránku osobní tréninky ve Štěrboholích.

To druhé u mě najdeš. Jsem tady, žiju tady, nakupuju ve stejných obchodech jako ty a vím, co stojí oběd v centru. Když ti stavím plán, počítám s pražskými cenami, pražskými obchody a pražským tempem — a přitom nemusíš nikam jet. Jak přesně vypadá spolupráce na dálku den po dni, mám rozepsané v článku výživový poradce online.

Začíná to dotazníkem na pět minut. Ptám se na cíl, na počet jídel, která zvládneš, na to, jestli vaříš, jak vypadá tvůj den a co nebudeš jíst. Do 24 hodin od jeho vyplnění ti přijde do mailu hotový plán na čtyři týdny: rozpis jídel, porce spočítané předem, recepty teplé i studené kuchyně a nákupní seznam na týden.

Pak máš čtrnáct dní na dotazy. Píšeš mi na WhatsApp, odpovídám tentýž nebo následující den. Nejsou to hodinová okna ani ticketovací systém — píšeš, když na něco narazíš, a odpovím ti já, ne asistentka. V těch čtrnácti dnech je taky jedna úprava plánu zdarma, kterou dělám až podle toho, co se reálně stalo v prvních dvou týdnech.

Pražská specialita, kterou v obecných plánech nenajdeš: nákupní seznam stavím na to, kde skutečně nakupuješ. Když bydlíš na Žižkově a chodíš do Lidlu pod barákem, plán z něj jde poskládat celý. Když jezdíš jednou týdně velký nákup do Kauflandu a přes týden doplňuješ ve Vietnamské večerce, vypadá seznam jinak. Řekni mi to v dotazníku, ušetří nám to jednu úpravu.

Nejčastější námitka pražského klienta nezní „neumím vařit“, ale „obědvám každý den venku“. To není problém, dokud víš, co si objednáš. Tady je pět běžných obědů v pásmu 150–200 Kč, přepočtených na moji skládačku: jedna porce je 20 g bílkovin, 30 g sacharidů nebo 11 g tuků.

Tři věci, které ten oběd dělají nebo kazí. První: bílkovinu si musíš vyžádat. „Kuřecí navíc“ nebo „dvě porce masa“ stojí čtyřicet korun a je to jediný krok, který z běžného poledního menu udělá jídlo, po kterém nemáš ve tři hodiny hlad. Druhá: omáčka a dressing jsou skrytý tuk — nech si je zvlášť a použij půlku. Třetí: příloha se dá měnit skoro všude. Brambory místo hranolek nikoho nepřekvapí a rozdíl je jedna celá porce tuku.

Nákup v supermarketu pod kanceláří je nejlevnější řádek tabulky a taky nejnudnější. Beru ho jako zálohu na den, kdy nestíháš, ne jako pět dní v týdnu.

Pražský den má dvě věci, se kterými se v plánu počítá jinak než jinde. První je dojíždění. Když jedeš z Kladna nebo z Berouna, vstáváš v pět a doma jsi v sedm večer — to nejsou tři jídla doma a dvě v práci, to je jedno jídlo doma a tři z tašky. Plán se tomu musí přizpůsobit, ne obráceně.

Druhá je práce na směny. Zdravotnictví, hotely, gastro, sklady — v Praze je toho plné. Na směnách neřeším hodiny, řeším pořadí: čtyři jídla za 24 hodin, mezi jídly 3 až 5 hodin, první jídlo do dvou hodin po probuzení, ať je to v šest ráno nebo ve tři odpoledne. Pravidla zůstávají, mění se jen čas na hodinkách.

Co Prahu naopak zvýhodňuje: máš na výběr. Vietnamské bistro, poke, řeznictví, salátový bar a supermarket do tří minut chůze — z toho se poctivé jídlo poskládá skoro vždycky. Klient z menšího města má často jednu prodejnu a jedno polední menu, a tam je plánování o dost tvrdší.

Tohle není seznam, který má ukázat na mě. Je to pět věcí, podle kterých se dá poznat, že člověk naproti tobě ví, co dělá.

1. Ptá se dřív, než radí. Na tvůj den, práci, co ti chutná a co jsi už zkoušel. Kdo ti pošle plán bez jediné otázky, poslal ti šablonu.
2. Má číslo na jedno jídlo, ne jen na den. Denní příjem umí spočítat kalkulačka. Rozdíl dělá strop bílkovin na jedno jídlo a počet jídel — u žen pracuju s 1,5 porce na jídlo, u mužů s 2,5.
3. Řekne, co v ceně není. Kolik dní se můžeš ptát, kolik úprav je zahrnutých, co se stane potom. Mlžení tady vždycky znamená příplatek později.
4. Neprodává doplňky jako jádro nabídky. Prášek může být pohodlná záloha, ale když je z něj hlavní produkt a plán je „bonus“, kupuješ si sklad, ne poradenství.
5. Pošle tě jinam, když má. Se zdravotními potížemi — štítná žláza, cukrovka, potíže se střevy, porucha příjmu potravy, těhotenství — patříš k lékaři nebo k nutričnímu terapeutovi. Výživový poradce je volná živnost a pracuje se zdravými lidmi. Já jsem výživový poradce a takhle to říkám každému, kdo se ptá.

Nejsem lékař a neslibuju kilogramy ani termíny. Neměřím složení těla, nevidím tě a spoléhám na to, co mi napíšeš — čím přesnější dotazník, tím lepší plán. A písemná spolupráce nesedne každému: kdo potřebuje mít někoho naproti sobě, bude spokojenější v pražské poradně než u mě.

Co naopak funguje spolehlivě: mít rozpis černé na bílém, mít porce spočítané předem a mít čtrnáct dní člověka, kterému se dá napsat, když plán narazí na realitu.

Začni dotazníkem, trvá pět minut a nic jím nekupuješ. Podle něj ti postavím jídelníček na míru — čtyři týdny jídel, která ti chutnají, porce předem, nákupní seznam na týden podle obchodů, kam skutečně chodíš, čtrnáct dní na dotazy a jedna úprava zdarma. Stojí 2 490 Kč jednorázově, dodávám do 24 hodin od vyplnění dotazníku a máš 7 dní na to říct, že to není ono.